Očima vědkyní: Proč měřit stres právě na Antarktidě?

Paní profesorko, přiblížíte nám, proč jste se rozhodla zkoumat míru stresu právě u vědců na polární expedici?
Mezi izolací a stresem jsou známé souvislosti už dlouho. My ale přistupujeme k problému specificky, a to díky využití našeho termodynamického modelování stresu. Výsledky pak porovnáváme s běžnými metodami, např. na bázi tepové frekvence. Polárníci sice budou izolovaní v extrémních podmínkách od zbytku světa a rodiny, ale neočekáváme, že by nutně všichni museli pociťovat stres. Naopak je možné, že se někteří v těchto podmínkách uklidní a za stresor budou považovat spíše návrat do civilizace.

Co od výsledků primárně očekáváte a jak s nimi budete dále pracovat?
Důležité je pro nás sledovat intenzitu a dynamiku stresové reakce v závislosti na prostředí. Účastníky budeme sledovat jak na Antarktidě, tak i v běžném životě tady v České republice a budeme sledovat, jak se mění stresová reakce. Očekáváme odhalení souvislostí, které nemusejí být lidskému oku zřejmé, a to díky implementace algoritmů strojového učení.

Součástí polární výpravy Masarykovy univerzity jsou muži i ženy. Má pohlaví vliv na hladinu stresu a mohou se rozdíly ještě více polarizovat v extrémních podmínkách?
Rozdíly bezesporu existují, ale nelze říct, že stresovou reakci jednoznačně ovlivňuje pohlaví. Víme ale, že ženy při cíleném dotazování častěji projevují fyzické a emoční symptomy stresu. Ve studiích také daleko častěji než muži udávají, že jsou pro ně významné mezilidské vztahy jako prevence proti stresu. Zásadní otázkou tedy je, zda se mechanismus stresové reakce u mužů a žen nějak zásadně liší, nebo zda spíše ženy pociťují stresovou reakci jinak než muži. Z toho důvodu nás problematika stresu žen v izolaci velmi zajímá. K dispozici je u ženské populace podstatně méně údajů, než u mužů, proto jsou cenné.

Rozhovoru se účastní i Lucie Ráčková, doktorandka z Přírodovědecké fakulty MU, která vycestuje s vědci na polární expedici a zodpoví následující otázky. Na ústavu Environmentální fyziologie se zabývá trajektorií akutního a chronického stresu v izolačních experimentech. Lucie, jak se na expedici připravujete?
Ráčková: Připravuji se intenzivně jak na pracovní, tak osobní úrovni. Prostudovala jsem dostupnou literaturu, vytvořila výzkumné protokoly s ohledem na inovativnost a přínos výsledků. Ale také jsem musela zohlednit praktické aspekty, jako třeba čas a osobní prostor účastníků expedice, kteří na ní provádějí svou vlastní práci. Největším problémem z hlediska technik měření, je absence komunikace s vnějším světem a zhoršená možnost řešení jakýchkoli problémů a nepředvídatelných událostí. I přes všechnu pečlivou přípravu jsem se po příjezdu do Punta Arenas v Chile setkala s problémy – rozbila se mi jedna část senzorů, takže i nyní musím objednávat náhradní díly.

A jak konkrétně funguje měření, v čem je unikátní?
Stres je komplexní problém a vyžaduje komplexní řešení. Proto využíváme nejen klasické metody jako například dotazníky, testy pozornosti, ale i inovativní metody. Tou je přístroj Entrant, který vyvinula profesorka Dobrovolná s některými kolegy z naší laboratoře. Jeho cílem je měřit stres objektivně na základě fyziologických parametrů, které souvisí s termodynamickými procesy v organismu. Kdybych to měla zjednodušit, tak si představte, že stres vyvolává energeticky náročnou reakci a my pomocí Entrantu změříme, jak intenzivní je.

Účastníci expedice v pravidelných intervalech vyplní dotazníky, bude u nich pravidelně monitorován srdeční tep a podrobí se testům pozornosti a rozhodování během kterých budou měřeni Entrantem. V průběhu expedice také povedu terénní deník, do kterého budu zaznamenávat průběh expedice a s některými účastníky expedice povedu rozhovory.

Možná je mezi čtenáři někdo, kdo aktuálně řeší stres a chce se jej zbavit. Co byste tomuto člověku poradila?
Nejprve bych chtěla říct, že stres sám o sobě není vždy škodlivý a za určitých podmínek dokáže člověka vybudit k lepšímu výkonu. V krajním případě je nezbytný pro přežití. Pokud začne negativně ovlivňovat schopnost relaxace, myšlení nebo zdraví, pak je na místě se pokusit o jeho zmírnění. Jsou věci, které můžeme pro zmírnění stresu udělat okamžitě – zhluboka dýchat, jít se projít nebo alespoň otevřít okno a nadýchat se čerstvého vzduchu. Z dlouhodobého hlediska je důležitá pravidelnost a sebepéče. Pomáhá vytvořit si rutinu, která danému člověku vyhovuje. Například jednoduché aktivity, které může opakovat kdekoli. Pomáhá zdravě jíst, pravidelně cvičit, dbát na dobrý spánek a otužovat se.