INTERFACE: Antarktické extrémy prověří další výrobky

Práce na přípravě další expedice na ledový kontinent začínají prakticky ihned po návratu polárníků do Česka. Větší kusy nákladu, včetně případných technologií či zařízení k testování, totiž odjíždí do Antarktidy lodí už začátkem října. „Objemný náklad se balí do beden, na palety a následně do kontejneru. Z přístavu v Německu pak kontejner míří zaoceánskou lodí do Jižní Ameriky, kde se jeho obsah proclí a čeká na příjezd výpravy, která dorazí na sklonku prosince. V kontejneru posíláme především sezónní spotřební materiál a potraviny, plus vědecké přístroje, které nemusí být po dobu přepravy komerčními lety v osobních zavazadlech vědců,“ popisuje logistiku výpravy manažer České vědecké stanice Johanna Gregora Mendela dr. Pavel Kapler.

V době, kdy čtete tyto řádky, je už náklad na cestě. V kontejneru odpluly třeba batohy, návleky, impregnace, nebo ochranný nátěr určený do interiérů stanice, kterou na antarktickém ostrově Jamese Rosse provozuje Masarykova univerzita. Než dorazí na ledový kontinent, čeká náklad 13 tisíc kilometrů dlouhá plavba do chilského Punta Arenas. Z Jižní Ameriky pak náklad putuje na ledový kontinent spolu s vědeckou výpravou buď letecky, případně na palubě ledoborce.

Drobnější věci, jako je například outdoorové vybavení, si vezou vědci ve vlastních kufrech, balit je proto budou až kolem Vánoc. „Těmito výrobky vybavujeme výpravu koncem listopadu, aby bylo dost času vybrat správné velikosti a všechno před odjezdem vyzkoušet,“ dodává Kapler. Loni takto polárníkům v zavazadlech přibyly boty a termoprádlo. Produkty dvou výrobců se nakonec osvědčily natolik, že jako první získaly ochrannou známku Testováno v Antarktidě, kterou má registrovanou Masarykova univerzita.

Jedním z výrobků byla bota typu Predátor od tuzemské firmy Prabos. Společnost se zaměřuje především na pracovní a vojenskou obuv, jejich výrobky používají mimo jiné čeští záchranáři, armáda nebo třeba hasiči. „Při zdolávání extrémních podmínek je jistý a bezpečný krok to nejdůležitější. Proto jsme rádi, že náš testovaný model, který byl během expedice používán velmi intenzivně, v této zátěžové zkoušce obstál,” komentoval testování předseda představenstva společnosti Prabos Ing. Jaroslav Palát.

Zpětná vazba je zásadní

Obuv do náročných podmínek testovalo 17 členů vědecké expedice. Pohyb v antarktickém prostředí pro ně mimo jiné znamenal četná brodění v rozvodněných ledových potocích nebo výstupy na hory a ledovce. V oblasti panoval velmi silný vítr, hustě sněžilo a teploty se pohybovaly v rozmezí 15 až -15 °C.

Osvědčily se i dva typy termoprádla od firmy VÚB, které sklidily pochvalu za příjemnost materiálu a schopnost udržet tělesné teplo. Spolu s tím dostala firma i tipy na vylepšení některých detailů ve střihu výrobku.

„Přestože nejsme na jižním pólu, testování je opravdu intenzivní. Pokud bychom mluvili konkrétně o outdoorovém vybavení, to si běžný spotřebitel pořídí a na hory v něm vyráží jen sezónně nebo o víkendech. V Antarktidě ale prochází výrobky drsným testem, používáme je prakticky denně, některé vědecké skupiny nachodí v terénu během expedice až 700 kilometrů. Vědci výstroj nešetří, jejich primárním cílem není, aby vybavení vydrželo, ale aby se dostali na místo svého vědeckého zájmu. A tak jdou přes jakýkoliv terén, čímž dostávají výrobky skutečně zabrat,“ vysvětluje Kapler.

Možnost vystavit výrobek polárním extrémům je pro většinu firem to vůbec nejdůležitější. Díky testování dostanou zpětnou vazbu, jak mohou své produkty dále vylepšit. Ochranná známka pak slouží především jako marketingový nástroj, který spotřebiteli ukazuje, že má výrobek jisté kvality. Drsné antarktické podmínky symbolizuje i podoba ochranné známky, které dominuje vločka unášená ledovým větrem. Polární extrémy firmy lákají. Na kulatý stůl, kde byly prezentovány možnosti testování, dorazilo v červnu 12 zástupců společností z různých odvětví. Pestrý je i mix výrobků, které bude letošní vědecká expedice testovat.

„Obvykle mají firmy zpočátku trochu nejasnou představu o tom, co jim testování může přinést. Vše si ale vyjasňujeme během jednání, které předchází uzavření smlouvy,“ popisuje proces Mgr. Jana Daňková, business manažerka Centra pro transfer technologií MU, které známku spolu s Přírodovědeckou fakultou připravovalo.

Sestra z pouště

Netradiční model spolupráce zaujal i české egyptology z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kteří chtějí firmám nabízet podobný koncept pod značkou Prověřeno v poušti. „Jsme rádi, že inspirujeme naše vážené kolegy. Věřím, že egyptologie stejně jako Antarktida patří k vlajkovým lodím popularizace české vědy. Držíme kolegům palce,“ říká Kapler.

Oba projekty nabízí firmám podobné benefity – možnost otestovat výrobky ve výjimečných a extrémních podmínkách, spolupráci se špičkovými vědci a zároveň atraktivní prostředí, které může pomoci marketingu výrobku. „Jsem přesvědčená, že za atraktivitou známky Testováno v Antarktidě stojí mnohem víc, než jen jméno univerzity. Známku dělají nejatraktivnější fotografie, semináře a besedy, tedy samotní vědci, kteří se expedic účastní. To oni dávají Antarktidě tvář a největší přidanou hodnotu,“ uzavírá Daňková.

Více článků o aplikovaném výzkumu na Masarykově univerzitě si můžete přečíst v časopisu INTERFACE